DÍLO STEFANA ZWEIGA

Povolání:spisovatel

Národnost:rakouská

Narození:28.11. 1881, Vídeň, Rakousko - Uhersko

Úmrtí:22.2. 1942, Petropolis, Rio del Janeiro, Brazílie

 

Do literatury vstupuje Stefan Zweig na počátku 20. století. Ve své tvorbě byl hodně ovlivněn novoromantismem a vídeňským impresionismem. Silně na něho působila Freudova psychoanalýza. Zastával myšlenky humanismu a pacifismu. Na počátku své tvorby psal lyrické básně v duchu francouzského symbolismu. Sem patří např. dílo STŘÍBRNÉ STRUNY – 1901. Kromě vlastní literární práce byl též výborným překladatelem a tlumočníkem, překládal Baudelaira, Verlaina, Verhaerena, Rollanda či Suaréze. Není bez zajímavosti, že se ve svých dílech zaměřoval též na dětskou a ženskou psychiku: STRACH – 1920, AMOK – 1922 či ZMATEK CITŮ – 1927. Psal též díla biografická v kulturně – historickém duchu: R.ROLLAND – 1921, J. FOUCHÉ – 1929, MARIE ANTOINETTE – 1932, MARIE STUARTOVNA – 1935, TRIUMF A TRAGIKA ERASMA VON ROTTERDAM – 1935. V roce 1938 napsal svůj jediný román NETRPĚLIVOST SRDCE. Své vlastní autobiografické vzpomínky z doby rakouské monarchie a 1. světové války zpracoval v díle STŘETNUTÍ S LIDMI, KNIHAMI, MĚSTY – 1937.

•  K rozhodnutí stát se spisovatelem dochází Stefan Zweig během studia na Maxmiliánově gymnáziu v IX. vídeňském okrese. Po již zmíněných vysokoškolských studiích získává roku 1904 doktorát z filozofie. Kroky mladého spisovatele zkříží první světová válka. Stefan je velkým odpůrcem válečných konfliktů. O válce, v níž vidí zlo a zkázu lidstva, píše, že: „se jí bojí víc než vlastní smrti.“ Své ušlechtilé myšlenky formuluje ve spise s názvem PŘÁTELŮM V CIZINĚ, v němž vyjadřuje touhu po budování evropské kultury a vzájemné lidské pospolitosti. Odezva přichází ze Švýcarska od dalšího odpůrce válečné zloby, francouzského spisovatele Romaina Rollanda, který nabízí Zweigovi spolupráci. 
• Manželé Zweigovi v roce 1941emigrují do Brazílie.Zweig je stále více pod tlakem hrůz, které v Evropě zejména na židovském obyvatelstvu páchá Hitler a jeho stoupenci. Podvědomě jakoby tuší, co se připravuje 20. ledna roku 1942 v budově na břehu jezera Wannesee u Berlína. Zde byl projednáván hrůzný plán zlikvidovat jedenáct miliónů evropských Židů. Jakýsi šestý smysl stále více utvrzuje Zweiga v přesvědčení, že není možné ve světě s takto rozpínavou zlobou a nenávistí žít. Osudného večera 22. února 1942 uléhají manželé Zweigovi ke spánku v domě na Goncalves Dias číslo 34 v brazilské čtvrti Petropolis blízko Ria del Janeiro. Jsou oba slavnostně oblečeni, neboť vědí, že se jedná o poslední okamžiky jejich života. Po napsání dopisu na rozloučenou spolykají Stefan s Lottou velké množství barbiturátu Veronal. V objetí naposledy společně usínají a dobrovolně odcházejí ze světa, v té době zmítaného bolestí způsobenou nacistickou zlobou a nenávistí.
  
• lhttps://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/113055-stefan-zweig.html